Amerika bourá mosty s Čínou – záchranný člun je však již připraven

Odchod se neuskuteční najednou. USA budou své vojenské dodavatelské řetězce z Číny postupně stahovat ve třech po sobě jdoucích fázích.

Od tohoto data nesmí americké ministerstvo obrany uzavírat žádné nové smlouvy s firmami uvedenými na takzvaném seznamu 1260H – černé listině čínských firem, u nichž Pentagon předpokládá vazby na čínskou armádu.

Od tohoto okamžiku se u magnetů z neodymu, železa a boru a magnetů ze samaria a kobaltu, jakož i u určitých výrobků z tantalu a wolframu zásadně posuzuje celý dodavatelský řetězec – od těžby přes separaci a rafinaci až po hotový výrobek.
Nová výkonná vyhláška zpřísňuje především výjimky: ty mají být udělovány pouze v případě, že je prokazatelně nedostupný materiál splňující předpisy a zároveň existuje závazný plán ukončení těžby.

V takovém případě nesmí Pentagon v zásadě nakupovat žádné konečné výrobky ani služby od společnosti uvedené na seznamu 1260H – a to ani v případě, že jsou nabízeny prostřednictvím zprostředkovatelů. Pro určité komponenty v konečných výrobcích společností, které na seznamu nejsou uvedeny, však platí výjimky.

Tyto předpisy se netýkají pouze amerických zbrojních koncernů. Pokud evropská společnost dodává magnety, materiály nebo součásti pro příslušnou zakázku Pentagonu, musí i tato dodávka splňovat pravidla původu.
Magnet vyrobený v Evropě tedy není automaticky bez čínského původu, pokud byly jeho suroviny v Číně vytěženy, separovány nebo zpracovány.
Jedná se přitom o značné množství: podle odhadů obsahuje stíhací letoun F-35 přibližně 418 kilogramů vzácných zemin. Torpédoborec třídy Arleigh Burke potřebuje přibližně 2,6 tuny, ponorka třídy Virginia dokonce kolem 4,6 tuny. Kdo chce takové systémy vyrábět, udržovat a nahrazovat, nepotřebuje jednotlivé dodávky, ale trvale spolehlivý dodavatelský řetězec surovin.

25 milionů amerických dolarů pro společnost ReElement není ojedinělou investicí. Pentagon se již dříve podílel na společnosti MP Materials částkou 400 milionů amerických dolarů a zaručil jí na deset let minimální cenu za neodym a praseodym.
Společně s Apple navíc společnost MP Materials buduje v USA uzavřený dodavatelský řetězec od recyklovaného materiálu až po hotový magnet. O tom jsme již podrobně informovali.
Washington tedy Čínu z vojenských dodavatelských řetězců nevytlačuje pouze regulačními opatřeními. USA zároveň poskytují kapitál a cenové záruky, aby mohly vzniknout spolehlivé alternativy mimo Čínu.

Mimo Čínu právě vzniká samostatný dodavatelský řetězec pro vzácné zeminy – a s ním i nová cenová struktura. Tento trh je zatím ještě mladý a tudíž volatilní. Nikdo nedokáže seriózně předpovědět, na jaké úrovni se ceny v dlouhodobém horizontu ustálí. Dodávky zcela bez čínských komponentů však pravděpodobně levnější nebudou.
Ani čínský cenový dumping by na tom moc nezměnil. Kdo chce dodávat do dotčených dodavatelských řetězců Pentagonu, nemůže se jednoduše uchýlit k nejlevnějšímu čínskému materiálu. Původ a sledovatelnost jsou tak stejně důležité jako cena.
Pro průmysl a politiku z toho vyplývá nepříjemné poznání: zabezpečení surovin začíná ještě před vznikem nedostatku. Je třeba vybudovat alternativní zdroje, zpracovatelské kapacity, recyklační systémy a strategické zásoby, dokud je materiál ještě k dispozici.
Nebo jednoduše řečeno: u kritických surovin je v současné době lepší je mít a nepotřebovat, než je potřebovat a nemít.