Čína chce zastavit vývoz a další zpracování vzácných zemin
Závod právě začíná! Kdo dosud čekal na signál k investici do technologických kovů a vzácných zemin, ten ho dostane právě zde: Ve východní Asii prosákly informace, že Čína pravděpodobně ještě v tomto roce zakáže vývoz technologií, strojů a zařízení na zpracování vzácných zemin. Pozorovatelé se navíc obávají zákazu vývozu kritických kovů.
Ještě v roce 2021 Čína prohlásila, že neplánuje žádná vývozní omezení pro vzácné zeminy. Čínské plány, které nyní vyšly najevo, vypadají zcela jinak: bylo rozhodnuto zakázat zejména vývoz technologií pro magnetizaci vzácných zemin. Vzhledem k tomu, že jak větrné turbíny, tak elektromobily stále častěji využívají magnety ze vzácných zemin, ohrozilo by takové embargo mimo jiné evropskou energetickou transformaci. Cílem Číny je podle místních pozorovatelů zkomplikovat snahy Západu o nezávislost v oblasti surovin.
Oficiálně mají tyto uniklé informace status pouhých spekulací. Významní političtí a ekonomičtí aktéři však tyto informace berou vážně, zejména proto, že čínské embargo by jako odvetný krok za zákon „Chip Act“ a s ohledem na situaci na Tchaj-wanu dávalo smysl. Pro Briana Menella, předsedu dozorčí rady kovoprůmyslové skupiny Techmet, se v čínském postupu odráží její vlastní sebehodnocení jako světové velmoci. Po vzoru Ruska v ukrajinské válce se Čína nyní pokusí využít suroviny, které zbytek světa naléhavě potřebuje, jako zbraň. To by především umožnilo postihnout zásah Západu v případě eskalace tchajwanského konfliktu.
Od vypuknutí války na Ukrajině se Evropa připravuje na to, aby se v oblasti kritických surovin stala nezávislejší na Číně. Na takovýto krok však zatím není připravena. Mnoho zemí upustilo od těžebních projektů, protože tyto projekty značně zatěžují životní prostředí, takže více než 90 procent těžby i ještě větší podíl zpracování rud obsahujících vzácné zeminy probíhá v Číně. Některé firmy proto v Číně objednaly speciální pece, aby mohly vzácné zeminy rafinovat samy. Dodací lhůta těchto pecí činí více než 18 měsíců. Zda se vůbec někdy dostanou na místo určení, je v současné době nejisté.
To, co může Evropě v takové situaci pomoci přečkat tuto situaci, jsou sklady se surovinami, které již byly zpracovány do podoby vhodné pro průmyslové využití. Tyto zásoby sice nenahrazují dlouhodobé rafinérské projekty, jako je ten od společnosti Lynas v Malajsii, ale v případě náhlého zastavení dodávek mohou průmysl zásobovat až po dobu 6 měsíců. Soukromým kupujícím navíc nabízejí možnost investovat bez daní do třídy surovin kritických pro výrobu, jejichž cena by v blízké budoucnosti s velkou pravděpodobností mohla prudce vzrůst.