Čínská cenová strategie v oblasti vzácných zemin: jasnost místo zamlžování
Čína v současné době nemění svůj model nakládání se surovinami. Čína jej formalizuje. To, co mnozí na Západě vnímají jako strategický zlom, je ve skutečnosti krokem k transparentnosti: Peking oficiálně potvrzuje to, co je ve skutečnosti realitou již řadu let. Kontrola nad kritickými surovinami se již dávno neomezuje pouze na těžbu a zpracování – nyní otevřeně zahrnuje i samotné stanovování cen. Nové na tom není moc, kterou Čína uplatňuje. Nové je to, že se tato moc institucionalizuje.
Od implicitního vlivu k formálnímu řízení
Čína po dlouhá léta nepřímo ovlivňovala ceny strategických surovin. K tomu využívala celou řadu nástrojů:
- Výrobní kvóty
- Exportní kvóty
- environmentální požadavky
- Cílená politika dotací
- Konsolidace státních subjektů
Dopady těchto opatření byly na trhu jasně patrné, avšak nepředvídatelné.
Zavedením státem řízených cenových indexů pro vzácné zeminy, jako jsou neodym a praseodym, tato šedá zóna nyní mizí. Vliv již není pouze vyvíjen, ale je i jasně pojmenován. Cena vychází z národně koordinovaného systému.
Čína tím vysílá jednoznačný signál: cena není neutrálním výsledkem – je to strategický signál.
Proč se tento krok uskutečňuje právě teď
Načasování této formalizace není náhodné. USA již v loňském roce vyhlásily cenové záruky pro vzácné zeminy. Čínský index je tedy pouze reakcí na tento vývoj. Nyní stanovené ceny jsou téměř identické s garantovanými cenami USA. Čína již své cenné suroviny nerozdává za pakatel, ale vydělává na nich!
Západ si uvědomuje: Trh nikdy nebyl neutrální
Současné diskuse v zemích G7 ukazují, že i Západ začíná tuto realitu uznávat. Témata jako minimální ceny, cenové koridory a nové aliance v oblasti surovin se neprojednávají z důvodu ideologického odklonu od tržního hospodářství, ale z důvodu strategické nutnosti.
Co je teď potřeba:
Evropský cenový index! V případě nutnosti s podporou členských států EU. K tomu by měla být zavázána evropská průmyslová odvětví, aby nakupovala na evropských trzích se surovinami za evropské ceny. Je třeba diskutovat o příslušných kvótách. Tímto mechanismem se posílí evropské těžební a rafinérské projekty. Kdy EU prokáže svou schopnost jednat?