Dokumentární film televize ZDF o politice vůči Číně dochází k závěru: Německo je vydíratelné
Vztahy Německa s Čínou se neustále mění. Jisté je pouze to, že „pokračovat jako dosud“ nepřichází v úvahu.
Obchodní partner, rival, odpůrce systému – německá politika vůči Číně musí skloubit několik protichůdných rolí. Zajímavý dokument odvysílaný 24. října 2023 na stanici ZDF ukázal, jak silné mohou být konflikty, které při tom vznikají. A také to, že se bez Číny přesto neobejdeme.
Damoklův meč tchajwanské krize
Hned na úvod dokument nastoluje nejhorší možný scénář: Co by se stalo, kdyby došlo k eskalaci čínského konfliktu s Tchaj-wanem? Kdyby došlo ke konfliktu mezi Čínou a Tchaj-wanem, znamenalo by to ze dne na den úplnou změnu vztahů mezi Německem a Čínou. Ze strany USA by následovaly sankce, na které by Říše středu reagovala blokádami vývozu. Navíc je Tchajwanský průliv jednou z největších obchodních tras na světě. Pokud by došlo k jejímu přerušení, následkem by byly nedostatky v zásobování a masová nezaměstnanost.
Německo je mistrem světa v závislosti
Německo je na špici, pokud jde o závislost na Číně. Kromě léků odtud dováží především vzácné zeminy, přičemž závislost na dovozu dosahuje 90 %. Co to znamená, analyzuje spolkový ministr hospodářství Robert Habeck na příkladu války na Ukrajině. Závislost na dodávkách plynu v té době činila 55 % a německé hospodářství to zvládlo jen s velkými obtížemi. Podle Habecka by to při 90 % nezvládla. Německá závislost se projevuje i u materiálů pro výrobu polovodičů, jako jsou kovy gallium a germanium, na které byly počátkem srpna uvaleny vývozní kontroly: 50 % gallia a 82 % germania pochází z Číny.
„Německý obchodní model je minulostí“
Předseda CDU Friedrich Merz shrnuje současnou situaci v Německu v tomto příspěvku jednou větou: „Německý obchodní model je minulostí.“ V minulosti spočíval v dovozu levných meziproduktů z Číny a levné ropy z Ruska, zatímco USA hradily náklady na obranu. Čínský hospodářský vzestup byl do značné míry ignorován. V roce 2017 tak byl ve Stade u Hamburku uzavřen poslední výrobní závod na výrobu gallia, protože Čína ho dokázala vyrábět levněji. Dnes nás závislost na tomto pro výrobu klíčovém polovodičovém materiálu draho stojí. Polovodiče jsou totiž, jak je nazývá Olaf Scholz, ropou 21. století.
Si Ťin-pching varuje před důsledky „de-riskingu“
Existuje cesta ven z této závislosti? Reportáž televize ZDF velmi podrobně ukazuje, jak si Čína již po desetiletí zajišťuje svůj hospodářský úspěch nízkými cenami. Právě v tomto bodě by mohla naše vláda zasáhnout a pomocí cel této taktice čelit. Také rozvíjení nových dodavatelských řetězců je jednou z možností, ale pozor: čínská vláda citlivě reaguje na takzvané „de-risking“. Si Ťin-pching tak vysílá Západu skrytou výhrůžku, když říká: „Kdo považuje rozvoj jiných států za hrozbu a ekonomické propojení za riziko, nežije lépe a neposouvá svůj vlastní rozvoj vpřed.“ Zejména pokud se Německo zapojí do sankcí, mohlo by to mít nepříjemné důsledky. Viceprezident Centra pro Čínu a globalizaci Victor Gao vysvětluje, že v takovém případě je třeba počítat s regulací vývozu důležitých komodit. Jako konkrétní příklad uvádí již zavedené vývozní kontroly u gallia a germaniu. U obou kovů Čína v srpnu zcela zastavila vývoz.