Ekologické vzácné zeminy díky bakteriím z dubů?

V periodické tabulce se vzácné zeminy nacházejí přímo vedle sebe. Stejně tak se v rudě vyskytují pouze ve smíšené formě. Než je průmysl bude moci tyto vzácné suroviny využít, je proto nutné je nejprve oddělit pomocí náročných a často ekologicky zatěžujících procesů. Díky bílkovině vyvinuté výzkumnou skupinou z Pensylvánské státní univerzity (zkráceně: Penn State) by se proces separace mohl brzy stát jednodušším a šetrnějším k životnímu prostředí.

V bakterii Hansschlegelia quercus, která žije na pupenech dubů, objevili vědci zvláštní protein, který metabolizuje vzácné zeminy. Tento protein, nazývaný lanmodulin, rozlišuje mezi lehkými a těžkými prvky vzácných zemin. Zatímco s lehkými prvky, jako je oxid neodymu, vytváří velmi silnou vazbu, na těžký oxid dysprosia reaguje například jen velmi slabě. Důvodem těchto značných rozdílů v síle vazby jsou rozdílné velikosti jednotlivých kovových atomů. Necháme-li roztok kovů protékat přes upevněné lanmoduliny, jsou jednotlivé prvky zadržovány s různou intenzitou a pohybují se různou rychlostí.

Vědci z Penn State si nechali svůj objev patentovat. Zatím dokážou oddělit pouze lehké a těžké vzácné zeminy. Brzy však chtějí oddělit i prvky, které v periodické tabulce sousedí přímo vedle sebe. Jakmile bude tato technologie plně vyvinuta, umožnila by ziskovost mnoha amerických a evropských těžebních projektů. To by znamenalo nejen velký krok na cestě k nezávislosti na Číně, ale také ekologicky získané vzácné zeminy.

Než k tomu dojde, jistě ještě uplyne nějaký čas. Investoři se mezitím nemusí vzácných zemin vůbec vzdát. Vzhledem k jistě rostoucím cenám slibuje tato investice atraktivní výnosy.