Evropa mezi snižováním rizik a závislostí – Co skutečně znamená summit EU–Čína

Alina Pieper:
Pane Krolle, děkuji vám, že jste si udělal čas. Nedávný summit EU–Čína v Pekingu byl velmi napínavý, ale také plný konfliktů. Začněme tím, co je zřejmé: obchodní deficit EU vůči Číně v současné době činí přibližně 305 miliard eur. Domníváte se, že současná opatření EU – „de-risking“, „Global Gateway“ – mohou změnit mocenské poměry?

Andreas Kroll:
Upřímně řečeno: v krátkodobém horizontu ne. Obchodní deficit nevznikl přes noc. Evropa ve velkém dováží čínské zboží, zejména stroje, baterie, fotovoltaické moduly a elektromobily. EU se snaží prostřednictvím „de-riskingu“ snížit závislost, ale jde o dlouhodobý proces. Global Gateway – evropský protějšek iniciativy „Belt and Road“ – je přístupem k otevření alternativních trhů. Avšak: Finanční síla a rychlost Číny jsou i nadále výrazně vyšší. Příštích pět let ukáže, zda Evropa zůstane strategicky důsledná, nebo zda ekonomické zájmy tento koncept oslabí.

Alina Pieper:
EU vyzvala Čínu, aby využila svého vlivu na Rusko. Jak reálné je, že Peking v této věci ustoupí?

Andreas Kroll:
To je velmi nereálné. Čína geopoliticky těží ze slabosti Ruska a ekonomicky z levných dovozů energie. Moskva dodává suroviny a ropu za zvýhodněné podmínky – pro Čínu je to strategický jackpot. Pokud by Peking opustil Moskvu, přišel by o důležitého partnera v globální hře o moc proti USA. Proto bude Čína rétoricky sázet na mír, ale ve skutečnosti nic nezmění.

Alina Pieper:
Prezident Si hovořil o tom, že Evropa musí učinit „správné strategické rozhodnutí“. Jsou to jen diplomatické fráze – nebo se za nimi skrývá tlak?

Andreas Kroll:
Nejde o prázdná slova, ale o jasný signál: Čína varuje Evropu před úzkým propojením s USA. Si říká: „Zůstaňte neutrální – nebo za to zaplatíte.“ Jaké jsou prostředky nátlaku? Obchodní bariéry, kontroly vývozu klíčových surovin a – což nelze podceňovat – nástroj v podobě nadbytečných kapacit. Čína může cíleně tlačit ceny dolů, aby vytlačila evropské výrobce z trhu.

Alina Pieper:
Klíčové slovo: suroviny. EU uvítala pokrok v oblasti vývozních licencí na vzácné zeminy. Přesto přetrvává skepse. Jak zranitelná je Evropa ve skutečnosti?

Andreas Kroll:
Extrémně zranitelní. 98 % všech vzácných zemin se zpracovává v Číně. I kdybychom v Evropě otevřeli nové doly, trvalo by deset let, než by se staly produktivními. V případě nouze by čínské zastavení vývozu mohlo během několika týdnů ochromit celé průmyslové odvětví – od elektromobilů až po zbrojní výrobu. Strategické zásoby surovin a bezcelní sklady proto nejsou jen „příjemným doplňkem“, ale otázkou přežití.

Alina Pieper:
Dokáže EU tuto nerovnováhu vyrovnat?

Andreas Kroll:
V krátkodobém horizontu sotva. Ve střednědobém až dlouhodobém horizontu musí Evropa masivně investovat do alternativních dodavatelských řetězců – v Africe, Jižní Americe a Austrálii. Ale i tak budeme nadále závislí na čínských kapacitách pro další zpracování. Pomocí mohou být digitální platformy pro transparentnost a fyzické sklady v Evropě – jak je již některé společnosti zavádějí. Je to však závod s časem.

Alina Pieper:
Jak vidíte budoucnost: „de-risking“ nebo „de-coupling“?

Andreas Kroll:
Odpojení je iluzorní. Čína je v mnoha hodnotových řetězcích nepostradatelná. Realistické je selektivní snižování rizik: Evropa bude hledat alternativy v kritických oblastech, jako jsou polovodiče, umělá inteligence a baterie. Ale i v roce 2030 bude Čína nadále dominovat – zejména pokud jde o klíčové suroviny a výrobu technologií budoucnosti.

Alina Pieper:
Někteří hovoří o hrozící obchodní válce – zejména v souvislosti s elektromobily a zelenými technologiemi. Sdílíte tento názor?

Andreas Kroll:
Ano, nebezpečí je reálné. Evropa zvažuje zavedení sankčních cel na čínská elektromobily. Čína by na oplátku mohla omezit vývoz materiálů pro baterie a solární články. To by znamenalo obrovskou ránu pro energetickou transformaci v Evropě. Obchodní válka je hra, ve které prohrávají všichni – politický tlak však zvyšuje její pravděpodobnost.

Alina Pieper:
Na závěr: Pokud byste se odvážila předpovědět – jak budou vypadat vztahy mezi EU a Čínou za pět let?

Andreas Kroll:
Vidíme „chladné partnerství“: ekonomicky propojené, politicky odcizené. Evropa bude nucena masivně investovat do surovin a dodavatelských řetězců. Kdo dnes jedná moudře, zajistí si strategické zdroje a pozice – kdo bude vyčkávat, zítra za to zaplatí.