Měsíční přehled za září: Rostoucí ceny surovin mezi umělou inteligencí a geopolitikou

Od 22. srpna platí v Číně nové kvóty na vzácné zeminy. Těžba a zpracování jsou nyní přísně omezeny – a poprvé se do kvót započítává i dovážený materiál. Samostatná dovozní kvóta neexistuje. Od října budou tato opatření poprvé platit po celé čtvrtletí a pravděpodobně ještě více omezí celosvětovou dostupnost těchto surovin.

Současně zveřejnila americká geologická služba (USGS) návrh svého nového seznamu kritických minerálů. 54 surovin, mezi nimiž se poprvé (opět) objevuje rhenium, jsou nyní z pohledu USA považovány za strategicky nepostradatelné. Tento kov je nepostradatelný pro vysokoteplotní superlegace používané v leteckých turbínách a raketových pohonech – v aplikacích, které by bez rhenia nebyly myslitelné.

Kromě konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě vyvolávají nové nepokoje v eurozóně i masivní protesty ve Francii. Výnosy státních dluhopisů raketově stoupají na historická maxima – právě to, co má poskytovat jistotu, se stává rizikem. Investoři se uchylují k reálným aktivům: zlato dosahuje historického maxima, stříbro ho následuje. A také technologické kovy a vzácné zeminy získávají na významu jako prvek diverzifikace.

Od 1. ledna 2027 již nebude povoleno používat vzácné zeminy a magnety z Číny v amerických obranných systémech. Základem je § 4872 U.S. Code (DFARS 252.225-7052). Kdo neprokáže, že dodává výrobky bez čínských komponentů, přijde o zakázky od Pentagonu. Tento požadavek výrazně zvýší poptávku po nečínských zdrojích – nedostatek a rostoucí ceny jsou tak předem dané.

V souvislosti s tím USA oficiálně zařazují skandium do svých strategických rezerv. Byla uzavřena smlouva se společností Rio Tinto v hodnotě 40 milionů USD. Skandium činí hliníkové slitiny ultralehké, extrémně pevné a odolné proti korozi – vlastnosti, které jsou nepostradatelné pro obranný průmysl, letectví a kosmonautiku. Investoři, kteří včas vsadili na tento strategický kov, zaznamenali v posledních měsících již přibližně 25% nárůst hodnoty.

V Jülichu se uvádí do provozu „Jupiter“, první evropský superpočítač exascale – s výkonem přes 10¹⁸ výpočetních operací za sekundu, což představuje milník v globálním závodě v oblasti umělé inteligence. V září se do titulků dostala také společnost Meta s představením svých nových brýlí pro rozšířenou realitu (AR): vstup do nové počítačové éry. A na veletrhu IFA 2025 dominovali místo smartphonů humanoidní roboti – jasný signál o začátku éry lidské robotiky.

Ať už jde o superpočítače, brýle nebo roboty – jedno mají všechny společné: bez spolehlivého přístupu k galliu, indiu, germaniu, neodymu, dysprosiu a terbii zůstane každá high-tech iniciativa neúplná.

Od zavedení čínských vývozních omezení 1. srpna 2023 vzrostla cena germaniu o více než 210 %, přičemž jen v roce 2024 to bylo o 99,2 %. V prosinci 2024 navíc Peking uvalil zákaz vývozu do USA – oficiálně z důvodů národní bezpečnosti. Ve skutečnosti však jde o technologický konflikt: Washington chce zabránit tomu, aby se nejmodernější stroje společnosti ASML dostaly z Číny, a Peking na to reaguje svou surovinovou převahou.

V říjnu by to mohlo být opravdu napínavé: G7 a EU diskutují o minimálních cenách vzácných zemin. Cílem je zajistit ekonomickou životaschopnost produkce mimo Čínu. Pro trhy to znamená, že ceny by byly zajištěny na minimální úrovni – což by mělo jasný vliv na jejich růst. Zároveň se Washington a Peking staví do tvrdších pozic. Každý nový krok v tomto mocenském boji má potenciál trhy silně otřást. Pro investory to znamená: zůstaňte ostražití – právě teď se nastavují rozhodující směrnice.