Mít to, co Evropě chybí – moc díky kovům
Strategické suroviny, jako je galia, germanium a vzácné zeminy, mají zásadní význam pro bezpečnost a technologickou nezávislost Evropy – od zbrojního průmyslu až po DeepTech.
1. Suroviny: Skrytá slabina evropské bezpečnosti
Evropa se zbrojí – investuje miliardy do tanků, letadel a satelitů. Bez strategických zásob kritických kovů však každá obranná strategie stojí na vratkých základech. Mnohé z těchto surovin totiž pocházejí ze zemí, které se stále více spojují s Ruskem nebo se odklánějí od Západu.
Obrana nezačíná na bojišti, ale v táboře. Kdo nemá na skladě potřebné materiály, nebude v případě nouze schopen je dodat – a tím pádem ani zajistit obranyschopnost.
2. Co zbroj potřebuje – a kdo to dodává
Jediný stíhací letoun F-35 obsahuje přes 400 kilogramů kritických kovů. Radar, infračervená optika, motory, naváděcí systémy – moderní zbraně jsou špičkovou technologií. Čína přitom kontroluje:
- 90 % těžkých vzácných zemin
- Téměř 100 % gallia
- Velkou část zpracování germaniu
Od dubna 2025 Peking cíleně omezuje vývoz. Ceny rostou, dostupnost klesá. Evropský průmysl na to reaguje – například budováním strategických skladů ze strany společností jako Rheinmetall nebo Airbus.
Bez materiálu zůstává evropská armáda – abychom to řekli slovy Maa – papírovým tygrem: vypadá nebezpečně, ale ve výsledku je bezzubá.
3. Budoucnost Evropy se jmenuje DeepTech
Evropa však nemusí vsadit vše na válku. DeepTech – tedy technologie jako kvantové výpočty, robotika, umělá inteligence nebo nové zdroje energie – představují pokrok, konkurenceschopnost a hospodářskou suverenitu. A potřebují ty samé suroviny.
Výzkumný institut Handelsblatt Research Institute identifikoval deset strategických odvětví budoucnosti – od cloudových technologií přes biotechnologie až po kosmický průmysl. Všechna mají jedno společné: bez gallia, germania, india, rhenia, hafnia nebo vzácných zemin zůstanou pouhou teorií.
Kdo chce inovace, musí mít přístup. Kdo chce přístup, musí skladovat.
4. Váš náskok – dokud to ještě jde
Suroviny nejsou předmětem spekulací – jsou strategickým majetkem. Kdo je dnes vlastní, bude mít zítra vliv. Kdo je fyzicky skladuje, má náskok před trhem pět až deset let.
K oxidu dysprosia se v současné době dá sehnat jen velmi obtížně. Čína výrazně omezila vývoz, trh se vyprázdnil. O to cennější jsou zásoby, které jsou již fyzicky k dispozici.
Zejména ti, kdo vlastní oxid terbia – jednu z nedávno regulovaných těžkých vzácných zemin – disponují v současné době skutečným strategickým bohatstvím.
V současné době jsou ještě k dispozici lehké vzácné zeminy – oxid neodymu a oxid praseodymu –, které jsou nezbytné pro výrobu magnetů. Ale jak dlouho ještě?
Jednejte, než bude muset jednat Evropa.