Moc místo hospodářského růstu – ohrožuje agresivní politika Číny zabezpečení našeho průmyslu surovinami?
Hned na úvod: Nemyslíme si, že by Čína v příštích týdnech napadla Tchaj-wan. Znepokojuje nás však ostřejší tón čínského hlavy státu. Připomíná nám to, že Čína v minulosti kromě vojenských hrozeb ráda využívala jako nátlakový prostředek i zastavení dodávek žádaných surovin. Již v roce 2010 došlo k zpožděním a výpadkům dodávek surovin z Číny do Japonska. Torsten Rössing z renomované agentury pro strategii a krizové řízení Ewald & Rössing GmbH & Co. KG považuje takový postup i v současnosti za zcela možný. „Čína sice nemá dlouhodobý zájem na tom, aby si Evropa hledala jiné obchodní partnery, ale možná bude testovat, jak evropský trh reaguje na zpoždění nebo na to, že najednou nebude k dispozici jeden či dva kovy,“ říká Rössing, který sám dlouho žil v Číně. Takové kroky by podle jeho názoru mohly vést k cenovým výkyvům a obecně k narušení mechanismu tvorby cen. Ať už to dopadne jakkoli: musíme se připravit na scénář, ve kterém Čína využije naší závislosti na jejích surovinách k prosazení svých zájmů.
PMI, čínský index nákupních manažerů, signalizuje na základě odchylek od hranice 50 bodů růst nebo pokles ekonomiky. Skutečnost, že hodnota pro zpracovatelský průmysl klesla od září do října z 50,1 na 49,2, může znamenat jen jedno: čínský průmysl se smršťuje. Navíc země vykazuje míru nezaměstnanosti mladých lidí přesahující 20 procent. To spolu s nedostatečnou domácí poptávkou možná právě vede Si Ťin-pchinga k tomu, aby se v zahraniční politice s velkým rozmachem profiloval a odvedl tak pozornost od svých vnitropolitických problémů. Zůstáváme ostražití. Politika Si Ťin-pchinga se totiž v současné době zdá být zaměřena na udržení a posílení moci, a nikoli – jako tomu bylo u předchozích prezidentů – na dosažení vysokého hospodářského růstu. „Současná vláda Si Ťin-pchinga je v souladu s jeho novou cestou, která nahrazuje stabilizační hospodářskou politiku koncepty, jako jsou nacionalismus a ideologie,“ uvádí Torsten Rössing.
Koronavirová omezení nebo opatření se v současné době dotýkají přibližně 232 milionů lidí ve více než 30 čínských městech. Ve městě Čeng-čou přelezlo několik zaměstnanců společnosti Foxconn s osobními věcmi přes plot areálu, aby se vyhnuli lockdownu. Stále nekompromisní politika Si Ťin-pchinga v boji proti koronaviru má znatelné důsledky – i pro nás v Evropě. V minulosti totiž tato politika přerušila dodavatelské řetězce, což vedlo k zastavení vývozu. To se může kdykoli opakovat, takže situace na trhu s technologickými kovy a vzácnými zeminami zůstává napjatá, protože Čína je stále hlavním producentem těchto kritických surovin.
Dveře jsou ještě otevřené!
Největší obavou v Německu je v současné době to, zda bude na zimu dostatek plynu. Ačkoli jsme s 99procentní naplněností dosáhli nového rekordu, zásoby technologických kovů a vzácných zemin jsou stále příliš nízké na to, aby Evropa nebyla vystavena vydírání. Nebudeme mrznout, to je ta dobrá zpráva. Průmyslu však brzy může hrozit ledová doba, to je ta špatná zpráva. Podobně to ostatně vidí i Elon Musk, který sice označuje současnou mezinárodní ekonomickou slabost za neškodnou, ale předpovídá dramatický scénář recese, pokud by došlo k eskalaci konfliktu mezi Čínou a Tchaj-wanem. Pojďme tedy společně rychle naplnit zásoby.
Technologické kovy a vzácné zeminy jsou v současné době třídou aktiv s nejlepším výkonem: Celková situace zůstává i nadále ideální, a to jak pro dokupování kritických surovin, tak pro nové investice včetně bezdaného skladování.
