Naše prosperita je založena na falešných cenách – ale účtování přijde!

Co mají antibiotika společného s kovy nezbytnými pro výrobu? Jsou až příliš levné. Geopolitické a ekologické krize neustále vyvolávají otázku, kolik by stály naše nejdůležitější zboží, kdyby výrobní firmy sídlily v Německu. Ceny zboží ze zemí bez ochrany práce a životního prostředí totiž neodrážejí skutečné výrobní náklady. Vlastní výroba by měla svou cenu, ale dříve či později se jí nebude možné vyhnout – ani kdyby to znamenalo snížení naší životní úrovně.
Výroba antibiotik s pokrytím nákladů je v naší zemi prakticky nemožná
Podle odhadů se 80 až 90 procent všech antibiotik vyrábí v Číně a Indii. Jejich výroba způsobuje značné znečištění odpadních vod a tím i okolních vodních toků. Dokud Německo nebude ochotno nést rizika a náklady spojené s vlastní výrobou, bude závislé na antibiotických účinných látkách pocházejících ze zemí mimo EU. Koncerny proto požadují veřejnou debatu o cenách těchto antibiotik, které v některých případech dosahují pouhých několika centů za denní dávku. Podle sdružení výrobců Pro Generika není v této zemi možná výroba pokrývající náklady. Pokud se Německo chce osamostatnit od Číny a Indie, musí ceny těchto léků vycházet z jejich „True Costs“ (skutečných nákladů). Je nejvyšší čas zahájit vlastní výrobu, protože se stále častěji vyskytují problémy s dodávkami léků. Například v dubnu loňského roku oznámilo Spolkové ministerstvo zdravotnictví nedostatek antibiotikových sirupů pro děti.
Vzácné zeminy jsou levnější než kdy jindy, a to i přes závislost na dovozu
Nejvíce jsou zkresleny ceny vzácných zemin, jejichž bezpečnost dodávek je považována za obzvláště kritickou. Ještě jednou pro připomenutí: zatímco klíčová odvětví, jako je doprava, digitalizace, zdravotnictví a obrana, tyto suroviny naléhavě potřebují a závisí na nich i energetická transformace, 60 % vytěžených vzácných zemin pochází z Číny. Kromě toho na Čínskou lidovou republiku připadá 87 % zpracování a 94 % dalšího zpracování na vysoce výkonné magnety. Aby se západní země staly nezávislými na Číně, snaží se proto vybudovat vlastní hodnotový řetězec. Jenže Čína tento krok zjevně předvídala. Prostřednictvím záměrné nadprodukce a politicky vyvolaných nízkých cen, které nyní dosáhly nového minima, Čína zajišťuje, že západní rafinérské a těžební projekty nejsou ekonomicky rentabilní. Monopol proto prozatím zůstává v rukou Číny.
Investujte hned a chraňte se před ztrátou blahobytu!
Závěr: Takhle to dál nejde. Ceny porostou a naše životní úroveň klesne. Je tu ale i dobrá zpráva: investoři mohou v současné době nakupovat vzácné zeminy za obzvláště výhodné ceny.