Nový taiwanský prezident je zastáncem demokracie a nezávislosti – ale také rostoucího napětí
„Mír spočívá na síle, nikoli na dobrotivosti okupantů!“ – Někdo by mohl říci, že nový taiwanský prezident Lai Ching-te je připraven vyvolat rozruch. Svým ofenzivním prohlášením vůči Číně navazuje zcela v duchu své předchůdkyně a stranické kolegyně Tsai Ing-wen. I ona se během svých dvou funkčních období zasazovala o ostrovní stát nezávislý na pevninské Číně a přispěla tak k narůstajícím politickým rozporům mezi Tchaj-wanem a Čínou.
Další volební období pro DPP, která je kritická vůči Číně
Tchaj-wan má od tohoto víkendu nového prezidenta. Ostrovní stát tak opět vládne kandidát Demokratické lidové strany (DPP) – Lai Ching-te. Tento 64letý muž získal při sobotním sčítání hlasů 40,2 % hlasů. Laiovým hlavním soupeřem ve volbách byl Hou Yu-Ih z pročínské strany Kuomintang, který získal 33,4 % hlasů. Ko Wen-je, kandidát Tchajwanské lidové strany (TPP), získal 26 % hlasů. Volby určí politický směr Tchaj-wanu na příští roky, zejména pak vztahy s čínskou pevninou. Lai Ching-te poděkoval svým voličům za to, že píší novou kapitolu v historii tchajwanské demokracie. Zároveň však také prohlásil, že hodlá dále posilovat obranu země a využívat odstrašování k udržení status quo v Tchajwanském průlivu – úžině mezi Tchaj-wanem a Čínou.
Pro Čínu je Lai Ching-te „separatista“
Lai Ching-te je v Číně označován za „separatistu“. Předseda čínské státní „Společnosti pro vztahy přes Tchajwanský průliv“ a vysoký politik Zhang Zhijun ve svém novoročním projevu uvedl, že obyvatelé Tchaj-wanu stojí před důležitým rozhodnutím. Jde totiž o válku nebo mír, prosperitu nebo úpadek. Si Ťin-pching se ve svém novoročním projevu k volbám nevyjádřil, ale znovu zdůraznil, že znovusjednocení s Tchaj-wanem je z historického hlediska nevyhnutelné.
Čínské výhrůžky byly před koncem roku obzvláště intenzivní
V loňském roce byly u pobřeží Tchaj-wanu opakovaně spatřeny čínské válečné lodě, drony a pravděpodobně špionážní balóny. Tchaj-wan, který má podporu USA, chce podle Tsai Ing-wen letos do svého rozpočtu na obranu investovat částku v přepočtu 17,7 miliardy eur. Navzdory těmto událostem však téměř nikdo nepočítá s tím, že by letos došlo k válce. V současné době je prý ještě příliš riskantní přepravovat vojáky z pevniny na ostrov v rámci „amfibijního manévru“.
Eskalace konfliktu by znamenala těžkou ránu pro světovou ekonomiku
I přesto budeme situaci pro vás i nadále sledovat. Proto vám nemůžeme slíbit, že vás ušetříme dalších zpráv o Tchaj-wanu. I když je tento ostrovní stát pro mnohé jen malou zemí na druhém konci světa, Tchajwanskou úžinou projíždí 90 % velkých kontejnerových lodí a 40 % světového obchodu. Eskalace konfliktu by tedy měla závažné důsledky pro světovou ekonomiku. Především vzácné zeminy a většina technologických kovů by se k nám pak s největší pravděpodobností vůbec nedostaly.