Obchodníci s indiem jsou nervózní: Stane se tento kov dalším kandidátem na vývozní kontroly?
Konflikt mezi Čínou a USA ohledně kritických surovin se dále vyostřuje. Do popředí se dostává indium, kov, který hraje klíčovou roli v oblasti umělé inteligence, komunikace a obrany.
Peking zpřísňuje kontroly
Čína ovládá přibližně 70 procent celosvětové produkce india – a tuto tržní sílu stále častěji cíleně využívá. Od února 2025 podléhá fosfid india (InP) čínským vývozním kontrolám; jedná se o materiál, který je nepostradatelný pro fotonické vysokorychlostní čipy v datových centrech umělé inteligence. Nyní jsou poprvé dotazováni evropští dovozci ohledně svých konečných uživatelů, zatímco severoameričtí odběratelé hlásí znatelně delší lhůty vyřízení. Samotné nařízení týkající se kovového india sice zatím chybí, v odvětví však roste obava, že by indium mohlo být dalším kandidátem na čínské vývozní kontroly.
Indium na pomezí umělé inteligence a obrany
Fosfid india je základem vysokorychlostních fotonických čipů, tedy komponent, které v moderních datových centrech umělé inteligence přenášejí obrovské objemy dat mezi procesory. Hranice mezi civilní a vojenskou umělou inteligencí se však stírá. Satelitní průzkum, autonomní systémy, vyhodnocování obrovských datových toků: ozbrojené síly využívají přesně ty technologie, které pohánějí boom civilní umělé inteligence. Indium tak zaujímá jedno z nejcitlivějších míst v celém hodnotovém řetězci. Kdo ovládá přístup k tomuto kovu, řídí nejen vývoj výkonných systémů umělé inteligence, ale nepřímo i jejich vojenskou sílu.
USA se připravují – Čína se zaměřuje na dodavatelské řetězce
Washington si již dávno uvědomil strategický význam této záležitosti: Agentura pro logistiku obrany (Defense Logistics Agency) zvažuje vytvoření národní zásoby india ve výši 222 tun – což představuje téměř celou roční spotřebu USA, která činí přibližně 250 tun. Současně USA rozvíjejí vlastní dodavatelské řetězce, aby se zbavily závislosti na čínských polotovarech a zpracovatelských fázích.
Tyto snahy nyní získávají podporu i na mezinárodní úrovni. V polovině června 2026 se země G7 dohodly, že rozhodně sníží svou závislost na jednotlivých dodavatelských zemích. Čína nebyla jmenována. Bylo však zřejmě jasné, koho měla skupina G7 na mysli.
Odpověď Pekingu na sebe nenechala dlouho čekat: sankce proti společnostem MP Materials a USA Rare Earth, tedy právě těm dvěma klíčovým projektům zajišťujícím dodávky vzácných zemin a magnetů nezávislé na Číně.
Konflikt tak dosáhl nové úrovně eskalace. Zatímco dosud šlo o jednotlivé suroviny, jako je gallium, germanium nebo vzácné zeminy, nyní se do hledáčku dostávají samotné alternativní dodavatelské řetězce. Poselství je jednoznačné: kdo chce vybudovat alternativní dodavatelské cesty, musí v budoucnu počítat s protiopatřeními.
Hrozí další nedostatek na trhu?
Zatím neexistují žádné vývozní kontroly týkající se samotného kovového india. Stačí však pouhá možnost, aby obchodníci a průmysl začali být nervózní. Trh je malý, strategický význam obrovský – a USA zároveň prověřují zásoby, které odpovídají téměř jejich celkové roční spotřebě. Výbušná situace.
V říjnu se Washington a Peking opět setkají k jednání o obchodních a surovinových otázkách. Na pořadu jednání by pak mohlo být i indium. Výsledek je nejistý.
Pro Evropu se tak již dnes naskýtá otázka: Měla by EU rovněž uvažovat o strategických rezervách india?