Revoluce na trhu díky indické solární buňce s rekordním výkonem?
Výzkumný tým z Visvesvaraya National Institute of Technology (VNIT) vytvořil se svou nedávno vyvinutou solární článkou nový rekord v oblasti tenkovrstvové fotovoltaiky. K tomu použili nový materiál, který kromě india a galia obsahuje také wolfram. Díky tomu dosahuje nový solární článek typu CIGS účinnosti, která je téměř stejně vysoká jako u monokrystalických křemíkových solárních článků.
Nová solární buňka CIGS vyrábí o 43 % více elektřiny
Nová solární buňka CIGS vyvinutá indickým výzkumným týmem má účinnost 25,7 %. To znamená, že 25,7 % dopadajícího slunečního světla se přemění na elektřinu. Zbytek se ztratí nebo se přemění na teplo. Dosud dostupné komerční solární moduly CIGS mají účinnost 15 % až 18 %. Konvenční solární systém (s účinností 18 %) o ploše 10 metrů čtverečních by tedy při slunečním záření 1 000 wattů na metr čtvereční vyprodukoval 1 800 wattů. Naproti tomu nová solární buňka z Indie vyprodukuje celých 2 570 wattů. To je o 770 wattů více, tedy přibližně o 43 % více elektřiny! Tato hodnota odpovídá přibližně dodatečné spotřebě elektřiny malého domácího spotřebiče, jako je lednička nebo velký televizor, které by bylo možné navíc provozovat.
Výhoda v městských oblastech
Solární články CIGS jsou ohebné, lehké, vyžadují malou spotřebu materiálu a dokážou efektivně fungovat i při slabém osvětlení. Díky tomu se dají dobře integrovat do budov a využívat jako součást přenosných solárních zařízení. Jsou tedy flexibilnější než monokrystalické křemíkové solární moduly používané ve velkých solárních elektrárnách, které však vykazují účinnost kolem 26 %. S účinností 25,7 % se však nová solární buňka CIGS tomuto výkonu velmi přibližuje a vyniká především zvýšenou produkcí elektřiny na malé ploše. Právě v městských oblastech s omezenou střechovou plochou by to mohlo představovat rozhodující výhodu.
Nový standard pro solární články pro budovy?
Solární článek CIGS je pojmenován podle materiálů, z nichž je vyroben: měď (C), indium (I), gallium (G) a selen (S). Vlastně by k tomu mělo být přidáno ještě písmeno W jako wolfram, protože nová solární buňka CIGS vděčí za svou zvýšenou účinnost zadní vrstvě z disulfidu wolframu (WS₂). Ta navíc zajišťuje, že je solární článek odolnější vůči teplu a lze jej tak používat i v náročných klimatických podmínkách. Je možné, že indičtí vědci zde vyvinuli nový standard pro solární články určené pro budovy. V takovém případě by se dalo očekávat nejen zvýšení poptávky po wolframu, ale také po vzácných technologických kovech, jako jsou indium a gallium.