Technologické kovy v hledáčku: Tekuté mikroelektrody z india a galia by mohly obnovit zrak
Současná oftalmologie je zázrak: jsou možné laserové operace, umělé čočky, ba dokonce i bionická oka. Vědci z univerzity Yonsei v jihokorejském Soulu nyní vyvinuli umělou sítnici, která se optimálně přizpůsobuje oku. To je možné díky zvláštním vlastnostem slitiny india a galia.
Eutektická slitina india a galia oko nepoškozuje
Galium má bod tání 29,76 stupňů Celsia, indium 156,6 stupňů Celsia. Slitina těchto dvou kovů se však taví již při 15,7 stupních Celsia. Tuto vlastnost, označovanou jako eutektická, využili vědci k vytvoření umělé sítnice s tekutými mikroelektrodami potaženými platinou. Svou funkcí se tyto čočky podobají elektronickým sítnicovým protézám, nazývaným také bionická oka. Ty jsou však nepružné, a proto mohou poškodit měkkou tkáň kolem sítnice, k čemuž při použití nové technologie díky měkkosti slitiny india a galia dojít nemůže.
Cílem je snímek o velikosti 576 milionů pixelů
Dosud však vědci testovali tyto čočky pouze na myších. Obraz generovaný umělou sítnicí má proto rozlišení pouze 36 pixelů. Pro lidské oko by bylo nutné jej zvětšit na 576 milionů pixelů. Je tedy ještě třeba provést mnoho výzkumu a práce.
Slitiny galia pro odvětví telekomunikací a energetickou transformaci
Slitiny s galiem nejsou zajímavé pouze pro lékařskou techniku. Sloučenina arsenid galia je nepostradatelná jak pro energetickou transformaci, tak pro sektor komunikací, o čemž informovaly dokonce i Galileo a FAZ. V důsledku čínských vývozních omezení se tato surovina výrazně zřídila, společnost Noble BC však stále disponuje zásobami.