TISKOVÁ ZPRÁVA: Čína trestá Japonsko! Následuje nyní podobná reakce vůči USA?

Konkrétně to znamená, že evropští obchodníci již nesmějí dodávat do Japonska dotčené zboží čínského původu, pokud podléhá čínským vývozním kontrolám. Dodávky z Japonska do Evropy však zůstávají možné.

Spouštěčem eskalace bylo veřejné prohlášení z Tokia, podle něhož by vojenský útok Číny na Tchaj-wan měl pro Japonsko bezprostřední důsledky z hlediska bezpečnostní politiky. Peking to vyhodnotil jako překročení červené čáry a jako vměšování do vnitřních záležitostí.
Pozorovatelé v tom vidí politický impuls pro rychlou eskalaci – od ostré rétoriky až po cílená ekonomická donucovací opatření.

Pro odborníky na dané odvětví není Japonsko ojedinělým případem, ale spíše zkušebním projektem. Tato opatření jsou vnímána jako signál pro všechny státy, které zaujímají politický postoj v konfliktu ohledně Tchaj-wanu. Ekonomický tlak je doprovázen stále ostřejší politickou rétorikou, která jasně směřuje k odstrašení.

Kontrola vývozu se tak stává strategickým nástrojem – a to dlouho předtím, než dojde k diplomatickým či vojenským krokům.

Tento vývoj přichází v období rostoucího globálního napětí. USA v současné době jednají ofenzivně ve Venezuele, která je blízkým partnerem Číny. Andreas Kroll očekává reakci Pekingu:
„Předpokládám, že Čína na tuto demonstraci síly zareaguje zpřísněním vývozních omezení surovin vůči USA. To by vedlo k dalšímu růstu cen surovin.“

Obchodní omezení vůči USA podle vzoru současných opatření proti Japonsku by byla pro světovou ekonomiku škodlivá a vedla by k dalšímu růstu cen surovin. Kroll dále poznamenal: „Absence čínské reakce by byla stejně nápadná jako otevřená eskalace – a naznačovala by dalekosáhlé geopolitické dohody. Pro Tchaj-wan by takový vývoj představoval obzvláště alarmující signál.“