Týdenní přehled: Několik států investuje miliony do svých magnetických dodavatelských řetězců – a co my?

Zatímco však Čína hrozí, že Evropa tím ohrožuje svou energetickou transformaci a digitalizaci, podle Svazu německého průmyslu (BDI) tento zákon nejde dostatečně daleko. Teprve pokud se kromě zkrácení lhůt pro schvalování těžebních projektů zvýší také investice do projektů v oblasti surovin, může CRMA skutečně přispět k evropské nezávislosti na kritických surovinách, jako je oxid dysprosia.

Kritické suroviny potřebné pro EU by měly pocházet z 10 % z domácí těžby a 40 % by mělo být zpracováno v EU. Strategické suroviny, jako je oxid neodymu, by neměly být z více než 65 % závislé na dovozech z jedné jediné třetí země. Jaký problém by Čína mohla mít s pravidly CRMA, je jasnější, když se podíváme na USA.

V této oblasti se v současné době investují značné finanční prostředky do vybudování nezávislého dodavatelského řetězce od dolu až po magnet, přičemž sponzorem je ministerstvo obrany. Trvající závislost USA na zahraničních zdrojích produktů z vzácných zemin totiž představuje riziko pro národní bezpečnost. Od roku 2020 bylo proto na vybudování domácích dodavatelských řetězců pro prvky vzácných zemin vyčleněno více než 439 milionů amerických dolarů. Součástí tohoto úsilí je separace a rafinace prvků vzácných zemin těžených v USA, stejně jako vývoj magnetů.

Svět se opět stává dějištěm vojenských konfliktů. Vítězem bude pravděpodobně ten, kdo – volně podle Napoleona – disponuje prapory. A to dnes znamená: správné suroviny. V ponorkách tříd F-35, Virginia a Columbia se používají magnety vyrobené z prvků vzácných zemin. Stejně tak v systémech, jako jsou rakety Tomahawk, různé radarové systémy, bezpilotní letouny Predator a inteligentní bomby. Například stíhačka F-35 potřebuje více než 400 kg prvků vzácných zemin. Každý torpédoborec třídy Arleigh Burke DDG-51 obsahuje přibližně 2800 kg a v ponorce třídy Virginia je zabudováno 4100 kg prvků vzácných zemin. Nezávislý přístup západních států k vzácným zeminám pro Čínu jistě představuje také hrozbu v podobě jejich rostoucí vojenské síly.

I mimo USA se pozornost zaměřila na dodavatelský řetězec magnetů. Vzácné zeminy, jako je oxid terbia, jsou totiž nepostradatelné i pro automobilový průmysl. Ta je stále více závislá na kovech, které splňují normu IRMA, a k tomu potřebuje transparentní dodavatelské řetězce.
Je tedy příhodné, že kanadská vláda podporuje výstavbu domácího závodu na zpracování vzácných zemin v Saskatoonu částkou v přepočtu téměř 4,5 milionu amerických dolarů. Tam se pomocí nového postupu získávají oxidy vzácných zemin z monazitové rudy. Podle vlády tyto nové suroviny postačí na výrobu 65 000 nových elektromobilů ročně.

Australská těžební společnost Arafura chce nyní propojit těžbu a zpracování vzácných zemin na svém území. Dosud bylo druhé z uvedených možný pouze v rafinerii v Malajsii. Australská vláda podporuje záměr společnosti Arafura částkou v přepočtu 533 milionů amerických dolarů. Projekt se zaměřuje především na těžbu lehkých vzácných zemin, jako jsou oxid neodymu a oxid praseodymu. Automobilový průmysl však potřebuje především těžké magnetické zeminy, tedy oxid dysprosia a oxid terbia.

A tady přicházíme na scénu my. Společnost Noble Group v současné době intenzivně hledá partnery, aby mohla začlenit další zpracování těžkých vzácných zemin do západních dodavatelských řetězců. Naším trumfem je v tomto ohledu důl v Jižní Africe, který jsme „objevili“ a jehož ruda obsahuje těžké vzácné zeminy potřebné pro výrobu magnetů. Probíhají jednání s dodavateli, obchodníky a významnými zástupci průmyslu. V jistém smyslu se nacházíme na cestě k vytvoření konsorcia pro těžké vzácné zeminy.