Vodní pevnosti Si Ťin-pchinga vyvolávají nové konflikty

Bylo nebylo, existovala malinká čínská rybářská vesnice postavená na atolu. Ležela pouhých 200 kilometrů od filipínského ostrova Palawan a v 90. letech minulého století sestávala v podstatě jen z malé stavby na kůlech. O pouhých 10 let později prošlo útes Mischief, o kterém je zde řeč, pozoruhodnou proměnou: byl navážán písek a útes se proměnil v vojenskou základnu s protiletadlovými děly a dalšími systémy zbraní krátkého dosahu. Není divu, že se filipínská vláda cítí ohrožena.

Útes Mischief je součástí souostroví Spratly, na které si částečně činí nárok také Brunej, Malajsie a Filipíny. Čína v této oblasti přeměňuje stále více ostrovů na pevnosti, například útes Subi, útes Fiery a útes Gave. Z toho je jasně patrný mocenský charakter současné čínské politiky. Čínská lidová republika si nárokuje 80 % z celkové rozlohy Jihočínského moře, která činí 3,9 milionu čtverečních kilometrů.

Svými „mocenskými hrátkami“ Čína vyvolává nepředvídatelné události, které by kdykoli mohly ovlivnit evropské trhy, například prostřednictvím zastavení dodávek a uvalení cel na technologické kovy a vzácné zeminy. To je obzvláště významné, protože k sousedním státům této vodní oblasti patří i Tchaj-wan, který Čína jako stát neuznává.

Kromě Číny je Tchaj-wan pro Evropu jedním z nejvýznamnějších vývozců kritických surovin. Ani nechceme pomyslet na to, co by se stalo, kdyby tento konflikt eskaloval.