Zácpa vzácných zemin ohrožuje plány Elona Muska

Musk, ten faktor volatility, opět zasáhl. Akcie Tesly nedávno klesly o 6 % a i u dodavatelů vyvolala nejnovější zpráva, že vlajkonoš revoluce v oblasti elektromobilů možná pro svůj příští elektromobil již nebude potřebovat vzácné zeminy, vlnu paniky.

Proč to Elon Musk řekl, když si musí být vědom, že se prozatím bez vzácných zemin neobejde? Do roku 2030 chce vyrábět 20 milionů elektromobilů ročně. K tomu by potřeboval obrovské množství vzácných zemin, které by musel zajistit v co nejkratším čase. Televizní stanice ARD ve své analýze ukazuje, že v jednom hybridním vozidle je použito až 20 kilogramů těchto surovin. Pokud vycházíme z toho, že elektromobily spotřebovávají podobné množství, potřeboval by Elon Musk 400 000 tun vzácných zemin, a to při celkovém ročním objemu produkce pouhých 300 000 tun. Šéf Tesly tedy musel předložit řešení, které „dokazuje“, že si vystačí s menším množstvím vzácných zemin.

Podle pověstí Musk uvažuje o nahrazení vzácných zemin, jako je oxid neodymu, feritem. Tento keramický materiál s vysokou magnetickou vodivostí má údajně umožnit přechod na synchronní motory s permanentním magnetickým budičem. Tento materiál se však dosud v praxi neosvědčil. Elon Musk na dni investorů také nepředstavil žádný prototyp. Na elektromobilu bez vzácných zemin se zřejmě stále pracuje. Jedno však již nyní můžeme s jistotou říci: Vzdání se vzácných zemin dosud vždy souvisí se snížením výkonu.

Neodym-železo-borové magnety jsou vůbec nejsilnější permanentní magnety. Právě ony jsou zodpovědné za vysokou rychlost elektromobilů a také za to, že tyto vozy mohou rozjíždět s podstatně větším výkonem než konvenční benzínové nebo naftové vozy. Často jsou součástí magnetu i další vzácné zeminy, jako je praseodym a dysprosium, které jej chrání před demagnetizací. Celkově vzato vzácné zeminy zajišťují, že elektromobil je výkonnější a má větší dojezd. Aby mohl Elon Musk i nadále uspokojovat poptávku zákazníků, kteří při koupi automobilu kladou důraz především na kvalitu, jsou pro něj vzácné zeminy stále důležité.

My tvrdíme: Skutečným problémem Elona Muska nejsou vzácné zeminy. Většina těchto kritických kovů se v půdě vyskytuje poměrně často; jejich nedostatek pramení ze závislostí, které by Musk měl omezit. Řešením, i když ne okamžitým, by mohlo být, kdyby investoval vysokou částku v řádu stovek milionů, aby v USA otevřel důl včetně přilehlé rafinerie. Těžba vzácných zemin se právě začíná díky rostoucím cenám opět stále více vyplatit, takže nyní by byl vhodný okamžik k zajištění přístupu k těmto surovinám.

Další výhoda: Vzácné zeminy pocházející z Evropy nebo USA by byly „zelené“, pokud by se vyráběly s využitím nejnovějších rafinačních technologií. K tomu již existují dvě zkušební zařízení, jedno ve Wyomingu a jedno v Norsku. Dosud pochází více než 90 procent evropských vzácných zemin z Číny, jejíž environmentální předpisy nedosahují západních standardů. Dodavatelské řetězce se však stále více stávají prodejním argumentem, takže místní těžební či rafinérský projekt nabízí zcela jistě řadu výhod.

To ostatně neplatí jen pro pana Muska, ale i pro evropské průmyslové magnáty.

Z širšího pohledu nejsou ceny vzácných zemin ohroženy. Podle informačního portálu Adams Intelligence se poptávka po těchto surovinách ztrojnásobí. Von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise, dokonce hovoří o pětinásobném nárůstu. Produkce se naopak podle všech prognóz zdvojnásobí. Ceny by tedy měly stoupat. Pro investory se tak naskýtá dobrá příležitost k dalším nákupům, včetně bezdaného skladování a bezdaných zisků po uplynutí jednoroční doby držení.