Zastavení dodávek surovin 10. listopadu? Německý průmysl je znepokojen – ale není na to připraven

Že se toto nebezpečí dotklo i německého hospodářství, ukazuje aktuální průzkum Institutu německého hospodářství, do kterého se zapojilo přibližně 900 podniků. Šest z deseti firem, které přímo či nepřímo potřebují kritické suroviny, se obává zastavení výroby nebo zpoždění, pokud by Čína rozšířila svá omezení. 88 procent počítá s vyššími náklady na nákup, 71 procent s nedostatkem dodávek. Čtyři z deseti podniků se dokonce obávají, že kvůli tomu přijdou o zákazníky nebo v nejhorším případě skončí v platební neschopnosti.
Německý průmysl je tedy rozhodně znepokojen. Připravený však zdaleka není. Alternativní dodavatelé jsou vzácní, strategické zásoby se teprve budují a nové těžební a zpracovatelské kapacity do listopadu nedodají žádné další objemy.

Odklad z Pusanu se vztahoval pouze na obzvláště rozsáhlý balíček opatření z října 2025. Již existující kontroly týkající se samaria, gadolinia, terbia, dysprosia, lutecia, skandia a yttria zůstaly v platnosti a vedly zejména u yttria, dysprosia a terbia k nedostatkům. Od 10. listopadu by mohly být navíc předmětem kontrol také holmium, erbium, thulium, europium a ytterbium, stejně jako důležité zpracovatelské závody a technologie. I neodymové magnety a součástky vyrobené mimo Čínu by pak mohly vyžadovat povolení z Pekingu, pokud obsahují čínské dysprosium nebo terbium. Čínský vliv by tak zasahoval hluboko do mezinárodních dodavatelských řetězců. Galium a germanium podléhají již od roku 2023 vlastním čínským vývozním kontrolám. I v tomto případě přísnější schvalovací postupy vedly k omezení dodávek – například u polovodičů a infračervené optiky. Ačkoli tyto materiály nepatří do pozastaveného balíčku vzácných zemin, ukazují, jak rychle může Peking prostřednictvím vývozních licencí vyvíjet tlak na dodavatelské řetězce.

Zvláště choulostivá je situace pro německé podniky s vlastními závody v Číně. Úřady mohou při vydávání vývozních povolení požadovat podrobné údaje o konečných zákaznících, odběratelích a účelu použití. Peking tak získává vhled do mezinárodních hodnotových řetězců a citlivých obchodních vztahů. Tato závislost má dvojí dopad: podniky potřebují čínské suroviny – a zároveň souhlas čínských úřadů, aby mohly z nich vyrobené produkty dodávat do jiných lokalit nebo zákazníkům.
Proč není další prodloužení pozastavení v žádném případě samozřejmostí, jsme již analyzovali v červenci. Tehdejší článek ukazuje, jaké geopolitické konflikty hovoří proti trvalému uklidnění situace: „Dokonalá bouře pro kritické suroviny“.

Čína v poslední době stále více dávkuje své dodávky jednotlivým zemím: jedni dostanou materiál, druzí ne. Téměř jako na svátek svatého Mikuláše rozhoduje Peking, kdo dostane sladkosti a kdo jen uhlí (a někdy i rákosku). USA v poslední době opět obdržely větší množství oxidu yttria a permanentních magnetů. Japonsko se z čínského pohledu chovalo „nezbedně“ kvůli výrokům své premiérky ohledně Tchaj-wanu – a po celé měsíce nedostávalo ani dysprosium, ani oxid terbia. Pokud se takto dostává pod tlak i Japonsko, které od roku 2010 systematicky snižuje svou závislost na Číně, jak zranitelné jsou pak teprve Německo a zbytek Evropy?

Washington přijímá tvrdá opatření. Od 1. ledna 2027 nesmějí dodavatelé amerického ministerstva obrany zásadně dodávat určité magnety ani výrobky z tantalu a wolframu, pokud byl tento materiál vytěžen, separován, rafinován nebo dále zpracován v Číně. U magnetů z neodymu, železa a boru a magnetů ze samaria a kobaltu se toto pravidlo vztahuje na celý dodavatelský řetězec až po hotový magnet. Nejedná se o obecný zákaz dovozu, ale o jasný dobrovolný závazek v oblasti vojenského průmyslu. Problém spočívá v tom, že Čína se může na základě předpisu nechat vyřadit z dodavatelského řetězce – to však ještě neznamená, že by tím vznikl nedostatek separačních zařízení a výrobních kapacit.

V oblasti těžby jsou USA v současné době na tom relativně dobře. Větší mezery se pak objevují v následujících fázích – při separaci a rafinaci, výrobě kovů a slitin, jakož i při výrobě a certifikaci hotových magnetů. Každá z těchto fází vyžaduje vlastní zařízení, odborné znalosti a průmyslové zkušenosti. To nelze vybudovat během několika měsíců. Pokud by Čína 10. listopadu zpřísnila opatření, Západ by proto nedokázal včas nahradit chybějící objemy.

Ve snaze zbavit své vojenské dodavatelské řetězce čínských komponentů do ledna 2027 se USA dostávají do potíží. Jak velký je to úkol, ukazuje příklad společnosti USA Rare Earth. Ta se snaží sjednotit těžbu, separaci, výrobu kovů a slitin i výrobu hotových magnetů do jednoho souvislého dodavatelského řetězce. První výroba magnetů již nabývá na obrátkách, avšak surovina z vlastního dolu by měla být k dispozici až koncem roku 2028. Mezi tím se táhne zásadní mezera: mimo Čínu zatím nejsou k dispozici dostatečné kapacity pro separaci a další zpracování. Do ledna se tento řetězec nepodaří uzavřít.

Přístup společnosti USA Rare Earth dává smysl i přes stávající mezery. Společnosti, které propojují několik článků dodavatelského řetězce, mohou lépe kontrolovat původ a toky materiálů a postupně snižovat závislost. Touto cestou se ubírá i společnost Noble Elements, která se z pouhého obchodníka se surovinami stále více orientuje na jejich vlastní těžbu. Takové společnosti se mohou stát důležitými stavebními kameny nezávislého zásobování. Do 10. listopadu však z toho nevzniknou žádné dodatečné objemy. Vlastní těžba, separace a zpracování jsou řešeními pro nadcházející roky – nikoli pro nadcházející měsíce.

Německý průmysl se dlouho obával, že tvrdší postoj vůči Číně by mohl vyvolat nové odvetné opatření. Nyní BDI a její členské svazy diskutují o zrychlení antidumpingových a antisubvenčních řízení, zjednodušení dokazování a důslednějším využívání evropských nástrojů obchodní ochrany. K tomu se přidávají známé požadavky: diverzifikovat dodavatelské řetězce, budovat strategické zásoby, posílit recyklaci a vytvořit v Evropě vlastní kapacity pro zpracování a výrobu magnetů.
Změna kurzu je nezbytná. Přichází však v době, kdy většina těchto opatření již do 10. listopadu nemůže být účinná. Antidumpingová a antisubvenční řízení mohou zasáhnout proti uměle zlevněným nebo státem dotovaným dovozům, například prostřednictvím dodatečných cel nebo minimálních cen. Chrání tak před nekalou konkurencí – ale terbium nedodávají. Vybudování nových dolů a zpracovatelských závodů trvá roky. I společnosti, které stejně jako Noble Elements přecházejí od obchodu se surovinami k vlastní výrobě, mohou další mezery v dodavatelském řetězci zaplnit až ve střednědobém až dlouhodobém horizontu.

Úplné zastavení dodávek surovin je spíše nepravděpodobné. Pravděpodobnější je, že Peking podmiňuje pozastavení dalších ústupků a bude i nadále cíleně řídit své dodávky. Pokud však jednání selžou, mohly by pozastavené kontroly opět začít platit.
První předběžné rozhodnutí by mohlo padnout již při setkání Trumpa a Si Ťin-pchinga v září. Pro německý průmysl však základní problém přetrvává: o tom, zda suroviny proudí, kdy dorazí a kdo je obdrží, se i nadále rozhoduje především v Pekingu. Budeme proto pozorně sledovat, jaké signály z těchto rozhovorů vzejdou – a co znamenají pro zásobování Evropy surovinami.