„Závod o suroviny“ – téma, které dříve patřilo do okrajové sféry, proniká do hlavního proudu společnosti a nyní konečně i do Spolkového sněmu
Pozor, zprostředkovatelé a investoři do surovin: Německý spolkový sněm si všiml našich kovů. 35. a 36. číslo časopisu „Das Parlament“ se věnuje kritickým surovinám, jako jsou technologické kovy a vzácné zeminy. Tato osvětová činnost přichází v pravý čas, protože pro klíčová odvětví, jako je dopravní sektor a výroba energie, už teď bije dvanáct, pokud jde o zásobování kovy nezbytnými pro výrobu.
Zkušenosti s ohroženými dodavatelskými řetězci
Od začátku koronavirové krize a války na území Ukrajiny stále častěji informují nejrůznější média o zranitelnosti našich dodavatelských řetězců. „Zabezpečení dodávek“ již není okrajovým tématem. Během těchto krizí jsme mohli na vlastní kůži zažít, jaké to je, když náhle chybí suroviny důležité pro náš běžný život. V článcích, jako je tento, se stále více prosazuje poznání, že nerostné suroviny jsou základem high-tech společnosti. To platí zejména pro technologické kovy a vzácné zeminy, které nejsou nadarmo často nazývány „ropou budoucnosti“.
500 kilogramů vzácných zemin na jednu větrnou turbínu
O vzácné kritické kovy soupeří hned několik klíčových průmyslových odvětví, především výrobci zelené energie a obranný sektor. Například v jedné pozemní větrné turbíně se nachází 300 až 500 kilogramů vzácných zemin. Ale i technicky vyspělé zbrojní systémy, jako je americký letoun F35 používaný německou armádou, vyžadují velké množství surovin. V tomto bojovém letounu je zabudováno 400 kilogramů vzácných zemin. Obě odvětví (bohužel) zažívají boom.
Německý průmysl elektromobilů zaostává za Čínou
Německý průmysl elektromobilů již začíná zaostávat. Čínská značka elektromobilů BYD tak v Číně předstihla VW. V roce 2022 zaznamenala tato společnost nárůst prodeje o 69 % a od loňského roku působí také v Německu. Tam chce do roku 2026 zvýšit svůj podíl na trhu na 10 %. To, že BYD na rychlostním pruhu předjíždí VW a Toyotu, by mohlo souviset i s tím, že 7 z 9 používaných kritických surovin pochází z Číny.
Obchodní vztahy jako prostředek nátlaku
Podle článku se zejména Německo musí rozloučit s mentalitou „Not in my backyard!“, tedy s přístupem, kdy podporuje těžbu surovin zatěžujících životní prostředí pouze do té doby, dokud se neodehrává „v jeho vlastním dvorku“, respektive na jeho území. Tento postoj bylo možné udržovat, dokud si firmy mohly nechat dodávat kritické kovy levně z Číny. Jelikož však obchodní vztahy již stále méně slouží k vzájemnému zvyšování blahobytu, ale stávají se politickými nástroji nátlaku, je s jednostrannou závislostí spojeno rostoucí riziko. Německá vláda proto chce v budoucnu více zapojit německé firmy do odpovědnosti za jejich zásobování surovinami.
Žádná rychlá výstavba dolů kvůli schvalovacímu řízení
Kromě toho se má těžba v evropských zemích dále rozšiřovat. Než se však opět ozve příslovečný „horský řev“, uplyne zřejmě ještě nějaký čas. Jak vysvětluje politička Strany zelených Sandra Detzerová, zdlouhavá schvalovací řízení mají svůj důvod. Vzhledem k možným závažným důsledkům pro životní prostředí hovoří tato politička Strany zelených o „napětí mezi zajištěním surovin a ochranou zdrojů“. Důkladná řízení posuzování vlivů na životní prostředí jsou proto nezbytná a tato opatření nelze „výrazně urychlit“.
Skladování jako příležitost pro soukromé investory
Jedním ze způsobů, jak rychleji získat kovy zásadní pro výrobu, by bylo jejich profesionální skladování. Vláda proto zvažuje zavedení státního skladování. Zajímavé však je, že nejen vláda má možnost tímto způsobem pomoci, ale kovy mohou nakupovat i soukromí investoři. Nákupem od profesionálních firem na volném trhu tak kupující nejen přispívají k zabezpečení dodávek pro náš průmysl, ale mají navíc šanci na atraktivní výnosy osvobozené od daně.