(Zelení) Vzácné zeminy jsou energetickými surovinami budoucnosti. Jak ale vlastně vznikají?
Vzhledem k tomu, že se vzácné zeminy, jako je oxid neodymu a oxid dysprosia, používají jako magnetické kovy ve větrných turbínách a elektromotorech, jsou při energetické transformaci nepostradatelné. Tyto klíčové součásti zelené technologie však čelí dilematu: jejich vlastní výroba s sebou často přináší zátěž pro životní prostředí, a proto bohužel zdaleka není „zelená“.
Stále více než 90 % vzácných zemin používaných v Evropě pochází z Číny. Jejich výroba není z hlediska ochrany životního prostředí a pracovního práva téměř nijak regulována. Na Západě se naopak dodavatelské řetězce stávají stále důležitějším prodejním argumentem. To s sebou nese skutečnost, že západní vlády nejen diverzifikují své dodavatelské řetězce, ale při tom také stále více dbají na ekologickou a udržitelnou výrobu.
Společností, která pomáhá firmám rozvíjet těžební projekty za účelem zajištění dodávek surovin s neutrálním dopadem na klima, je Deutsche E-Metalle AG (DEUMAG). Řídí se přístupem ESG, jehož zkratka označuje udržitelnost z hlediska životního prostředí („Environmental“), sociální odpovědnosti („Social“) a způsobu řízení společnosti („Governance“). V současné době již existují dva velmi slibné projekty, jeden ve Wyomingu v USA a druhý v Norsku, které ve velmi vysoké míře splňují kritéria ověřená společností DEMET.
Společnost Western Rare Earth v USA, dceřiná společnost American Rare Earth, revolučním způsobem změnila proces čištění a extrakce vzácných zemin pomocí speciálního proteinu. Ve srovnání s dosavadními separačními postupy vyžaduje extrakční metoda založená na proteinu Lanmodulin mnohem méně chemických rozpouštědel. Výroba vzácných zemin tak zanechává výrazně menší ekologickou stopu než u běžných těžebních projektů. K tomu se přidává ještě jeden šťastný faktor: allanitová ruda z tohoto dolu vykazuje pouze velmi nízký obsah uranu a thoria, což jsou radioaktivní prvky, které se jinak při výrobě vzácných zemin také vyskytují.
Druhá významná inovace v oblasti separace vzácných zemin pochází z Norska. Společnost Reetec tam od roku 2019 provozuje v průmyslovém parku Herøya demonstrační zařízení pro zcela nový a průkopnický proces výroby „zelených“ vzácných zemin. Tento postup byl předtím čtyři roky testován v pilotním závodě. Metoda spočívá v získávání vzácných zemin z fosfátové horniny. Nápad vznikl v rámci projektu s výrobcem hnojiv Yara a výzkumným ústavem SINTEF. Výrobce hnojiv dosud vždy nechával vzácné zeminy v vyrobeném hnojivu, takže tyto suroviny, které jsou klíčové pro výrobu, byly plýtvány jako přísada při hnojení, místo aby byly průmyslově využity. Navíc má tento projekt velmi nízkou energetickou náročnost. Spotřeba elektřiny je ze 100 % pokryta vodními elektrárnami z norské zelené sítě.
Tyto průlomové inovace ukazují, že výroba „zelených“ vzácných zemin je zcela možná. Zatím se však jedná o výzkumné projekty zaměřené na budoucnost. Zeminy vzácné budou však ještě minimálně dalších 10 let velmi nedostatkové. A to při poptávce, která vzroste až na pětinásobek dnešní spotřeby. Investice v současné době má dobré vyhlídky na budoucí výnosy, včetně nákupu osvobozeného od daně a prodeje osvobozeného od daně po uplynutí jednoroční doby držení.